Odhlasováno. Kontroverzní glyfosát se bude v EU používat dalších 5 let

Nejpoužívanější látce pro hubení nežádoucích rostlin nejvíce pomohl hlas Německa, které svým hlasem zajistilo glyfosátu kvalifikovanou většinu. Ještě před necelým měsícem se přitom naši západní sousedé hlasování zdrželi.

Německá vláda však v otázce glyfosátu nebyla jednotná a ministerstvo zemědělství pod vedením Christiana Schmidta (CSU) hlasovalo pro, aniž by to předem konzultovalo s resortem životního prostředí a ochrany přírody. Pro deník Spiegel to uvedla ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová (SPD).

Rozdílné názory institucí

Na glyfosát mají odlišné názory nejen členské státy, ale také evropské instituce. Zatímco Evropská komise prodloužení licence vítá a navrhovala dokonce delší než pětileté období, Evropský parlament žádal jeho zákaz.

Komise totiž vycházela ze studií evropských agentur, podle kterých není glyfosát člověku nebezpečný. Podle europoslanců je však tato látka nebezpečným karcinogenem, což ukázala studie Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny.

Nakonec však Evropský parlament nebyl vyslyšen a většina členských zemí nebrala ohled ani na občanskou iniciativu, ve které více než milion Evropanů žádalo EU, aby glyfosát zakázala.

Je rakovinotvorný?

Jádrem sporu o glyfosát je jeho rakovinotvornost. Zda může vést ke vzniku zhoubných nádorů, se odborníci zatím nedokážou shodnout. Tuto chemickou látku totiž Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny označuje za „pravděpodobně karcinogenní“. Naopak Evropský úřad pro bezpečnost potravin a Evropská agentura pro chemické látky, o jejichž posudky se opírá Evropská komise, považují glyfosát za neškodný. Všechny tyto práce vycházely z desítek let výzkumů, tisícovek různých studií. Látka je aktivní složkou například známého herbicidu Roundup společnosti Monsanto.

Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny je glyfosát považován za karcinogen skupiny 2A: to znamená, že existují dostatečné důkazy o tom, že způsobuje rakovinu u pokusných zvířat. V případě člověka jsou ovšem existující důkazy karcinogenity považovány pouze za omezené – týkají se vzniku tzv. nehodgkinských lymfomů, tedy specifické rakoviny lymfatického systému.

 

Glyfosát v lidském těle

Stopy glyfosátu má v těle šest z deseti Čechů, v Evropě byl výskyt 45 procent. Ukázala to studie z 18 evropských států, kterou představilo už roku 2013 Hnutí Duha a na níž spolupracovala ekologická organizace Přátelé Země. Tato studie však byla velmi neprůkazná svým rozsahem, v Česku bylo na glyfosát testováno jen deset lidí, celkově v Evropě 184. Nemá tedy velký význam, nicméně její závěry jsou často citované – a také to ukazuje, jak citlivý a zpolitizovaný problém to je.

„Množství glyfosátu, která byla v moči českých dobrovolníků nalezena, nepřekračují současná oficiální hygienická doporučení. Podle nezávislé vědecké studie z roku 2012 je však bezpečná denní dávka dvanáctkrát nižší, než je oficiálně tolerovaná,“ upozornili tehdy aktivisté.

 

„Glyfosát se u nás naprosto zbytečně nadužívá k účelům, kde by vůbec nebyl třeba,“ varuje přesto Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. „Stát musí tuto situaci řešit. Měl by pomáhat zemědělcům i ostatním uživatelům zavést metody a najít alternativy, které sníží nadměrné plýtvání chemikáliemi,“ dodal.

Glyfosát ve světě

Glyfosát je poměrně pozdním vynálezem. Objevil ho až roku 1970 chemik John E. Franz, na trh se přípravek dostal o čtyři roky později. Pro své skvělé vlastnosti se velice rychle rozšířil, přispělo k tomu zejména genetické inženýrství. Monsanto totiž vyvinulo plodiny, které jsou vůči glyfosátu odolné, díky čemuž mohou farmáři ničit plevele, ale na jejich kukuřici nebo sóju to nemá žádný negativní dopad. Roku 2007 se stal glyfosát vůbec nejpoužívanějším herbicidem na světě, od té doby se jeho používání stále zrychluje. Nejvíce rozšířený je ve Spojených státech, v Evropě proti němu v poslední době sílí odpor.

Glyfosát umí blokovat jeden důležitý enzym, bez něhož nejsou rostliny schopné přežívat. Zvířata mají zcela jiný druh metabolismu, takže na ně má tato látka mnohem menší účinek.
Rostliny, na něž je aplikován, začínají vadnout už po sedmi dnech, umírají asi po dvou týdnech.

Glyfosát a příroda

Glyfosátu se také přisuzují zásadní negativní účinky na přírodu. Několik nezávislých studií nedávno upozornilo na to, že nadužívání herbicidů, jako je právě glyfosát, má vliv na zvyšování odolnosti plevelů.

Ve Spojených státech se totiž masově pěstují geneticky modifikované potraviny – u kukuřice i sóji už tvoří asi 80 procent produkce. V kukuřici se upravují dva geny: jeden zabíjí hmyz, který kukuřici pozře, druhý dává kukuřici odolnost právě vůči glyfosátu. Sója je přitom modifikovaná pouze proti glyfosátu.

V nedávné studii vědců z University of Virginia se ukázalo, že farmáři, kteří pěstují geneticky modifikovanou sóju, zvýšili množství herbicidů o 28 procent. Podle biologů se to dá přičítat především faktu, že plevele si proti glyfosátu vybudovaly rezistenci. S tím jak se tato herbicidní látka šířila, se s ní různé druhy plevelů setkávaly stále častěji a naučily se jí tedy lépe odolávat. Ve výsledku tedy farmáři zpočátku používali herbicidů méně, ale později museli přejít na výrazně vyšší množství. Na pole se tak zásluhou glyfosátu dostávají stále silnější koktejly chemických přípravků, které mají negativní dopad na rostliny, zvířata, vodu i půdu.

 

By | 2018-01-13T02:32:37+00:00 11. Led. 2018|Categories: Zákony / Omezení|Tags: , , , , , |

Leave A Comment